12. 3. 2020, Lucie Jandová, Právo
Dlouhodobé
výzkumy počasí a klimatu ukazují, že během následujících desetiletí lze
očekávat významné změny. Přinejmenším část území ČR je na cestě k jiné
klimatické kondici než doposud. Pro zemědělce to znamená přehodnotit
některé zavedené postupy.
Změnami počasí a jejich dopady na zemědělství či krajinné plánování se s podporou EU zabývá i mezinárodní program Stargate. Do výzkumu bylo zahrnuto i Česko, konkrétně lokality Pojizeří a Jihomoravský kraj.
Výzkum
ukázal, že zejména na jižní Moravě za posledních 34 let stoupla
průměrná roční teplota o 1,52 stupně, zatímco průměrné roční srážky se
naopak snížily o 41,06 mm. Doba slunečního svitu se v průměrné hodnotě
zvýšila o 271,8 hodiny za rok.
Odborníky
to vede k hypotézám, že zanedlouho bude přinejmenším ve jmenované
oblasti charakter podnebí blízký tomu, jak jej známe z Řecka, Chorvatska nebo z Itálie.
Jak zadržet vodu a omezit erozi
Tyto změny se bezprostředně dotýkají také zemědělství, otázkou je například snižující se produkční schopnost půdy.
„Zemědělské technologie byly vyvíjeny pro podmínky, které utvářely čtyři roční doby, ačkoli nám fakticky zůstaly pouze na dvě. Jako by už bylo pouze léto a podzim,“ říká Karel Charvát, vědecký a technický manažer společnosti Lesprojekt-služby, jenž se problematikou dlouhodobě zabývá.
Ačkoli
se může zdát zvýšení teploty minimální, ve skutečnosti je nárůst
energie urychlující výpar vody obrovský. Srážkový úhrn se příliš
nezměnil, spíše klesá, navíc se změnil charakter srážek. „Přívalové
srážky mnohonásobně narostly,“ podotýká Charvát.
Podle
něj je přitom omyl, když se na veřejnosti mluví o potřebě hluboké orby
polí. Ta totiž v suchých podmínkách půdu velmi vysušuje. „Tím se vlastně
umrtvuje půdní profil. Schopnost půdy zadržovat vodu se omezuje, což v
období sucha působí na půdu destruktivně,“ poukazuje Charvát.
Zemědělství se podle něj tváří v tvář změnám bude muset změnit. Pomoci mohou přesné technologie. „Umožňují racionální hospodaření se zdroji vody, s hnojivy či pesticidy. Tím se zásadně omezí negativní dopady na životní prostředí,“ tvrdí Charvát.
Tématy
se zabývá i mezinárodní výzkum EU Horizont 2020, jehož cílem je
navržení inovací v reakci právě na změny klimatu. Účastní se jej také
čeští vědci, vývojáři, zemědělci a veřejná správa, konkrétně sdružení
WirelessInfo, Výzkumný ústav meliorací, zmíněný Lesprojekt-služby,
Jihomoravský kraj a družstvo Rostěnice, a. s.
Posledně
jmenovaný zemědělský podnik hospodaří na více než 10 000 hektarech orné
půdy na Vyškovsku, které je jedním z regionů nejvíce postižených
suchem, vedry a přívalovými dešti. Více než dvě třetiny obhospodařované
půdy v Rostěnicích jsou erozně ohrožené a leží na svazích.
Pásové zemědělství má budoucnost
Zajímavými technologiemi, které společnost zavádí do praxe, jsou konturové hospodaření a pásové střídání plodin. Tyto technologie kombinují několik metod a umožňují efektivní zadržování vody a protierozní ochranu, jak větrnou, tak vodní. Tato metoda umožňuje střídání plodin, a to i těch, které by na svazích byly obvykle považovány za erozně nebezpečné.
„Podstatou
je střídání ozimých a jarních plodin, případně meziplodin, v pásech o
šířce 20 až 40 metrů. Jsou sety tak, aby jejich směr co nejlépe
kopíroval vrstevnici. Střídání plodin v pásech zajišťuje rovnoměrnou
ochranu pozemku před vlivy eroze, a to po celý rok. Takový způsob ve
srovnání s hospodařením po spádnici zlepšuje zadržování vody ve svahu
dvakrát až čtyřikrát. Zabrání se tak i erozi půdy,“ vysvětluje Michal
Kraus, agronom družstva Rostěnice.
Podobné
postupy regulují také stav zvěře. Té drobné přibývá, zatímco černou se
daří omezovat. Rovněž se snižuje přehřívání půdního povrchu. Pásové
střídání plodin je technologie dobře známá ve státech sužováných
extrémním počasím, jako jsou například USA, Kanada nebo Čína.
Zdroj článku: https://www.novinky.cz/domaci/clanek/zemedelci-kvuli-klimatu-meni-sve-postupy-40315770