Ve čtvrtek 20. srpna 2026 se v rámci 52. ročníku mezinárodního agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích uskutečnil workshop „Venkov budoucnosti – Jak evropské projekty pomáhají rozvíjet české zemědělství a venkov“. Dvouhodinové setkání v zasedací místnosti Regionální agrární komory v pavilonu R3 nabídlo konkrétní příklady využití výsledků evropských výzkumných a inovačních projektů – od umělé inteligence, práce s daty a podpory regionálních producentů přes precizní zemědělství a nové možnosti vzdělávání až po plánování krajiny a moderní monitoring klimatu a biodiverzity.

Workshop propojil zemědělce a zástupce farem, místních akčních skupin, výzkumných a vzdělávacích institucí, regionálních organizací, technologických firem i partnerů zapojených do jednotlivých evropských projektů. Díky pestrému složení účastníků byl prostor nejen pro představení výsledků projektů, ale také pro diskusi o jejich praktickém využití a sdílení zkušeností z českých regionů.

PoliRuralPlus: když evropské peníze dorazí až do regionu

První prezentace patřila projektu PoliRuralPlus, který se na Zemi živitelce představil již potřetí. Tentokrát už bylo možné ukázat konkrétní výsledky a zkušenosti z téměř tříleté práce.

Markéta Kollerová z Plan4all představila digitální nástroje vyvíjené v projektu, především JackDaw – GeoAI chatbota, který propojuje umělou inteligenci s geoprostorovými daty, statistikami a dalšími informačními zdroji. Uživatel si může vybrat konkrétní území a klást otázky běžným jazykem, aniž by musel být odborníkem na GIS.

Důležitou částí prezentace byly také Open Calls, prostřednictvím kterých PoliRuralPlus otevřel projekt novým organizacím a nápadům. Na čtyři výzvy bylo vyčleněno celkem 900 000 eur a české subjekty získaly ve třech výzvách přibližně 115 000 eur.

Radana Šašková z Úhlavy ukázala na příkladech projektů FarmTourist, DIPS a LocalLinks.AI / LocalFarms.AI, jak mohou jednotlivé aktivity postupně navazovat – od zjišťování skutečných potřeb místních producentů přes zapojení mladých lidí až po vývoj digitálních nástrojů podporujících místní produkci, logistiku a marketing.

Data4Food2030: data vytvořit jednou a využít je vícekrát

Na regionální producenty a práci s informacemi navázal Petr Horák z WirelessInfo s českou případovou studií evropského projektu Data4Food2030.

Její základní myšlenka je velmi praktická: proč by měl farmář nebo místní producent stále znovu zadávat stejné informace o své farmě, produktech či službách do různých webů, katalogů a aplikací?

Česká případová studie ISDaaS, na které spolupracují WirelessInfo a Úhlava, proto zkoumá, jak již existující data propojovat a opakovaně využívat. Informace o místních producentech nemusí sloužit pouze zemědělství – mohou být užitečné také pro gastronomii, cestovní ruch nebo regionální rozvoj.

V rámci případové studie bylo do systému zahrnuto 213 výrobců, 334 prodejních míst a 665 vazeb v regionální síti. Umělá inteligence může zároveň pomáhat s vyhledáváním a aktualizací veřejně dostupných informací, přičemž jejich konečná kontrola zůstává na člověku.

AGRI-DIGITAL GROWTH: technologie už jsou tady. Umíme je využít?

Další část workshopu se zaměřila na vzdělávání. Markéta Kollerová z Plan4all představila projekt AGRI-DIGITAL GROWTH, který reaguje na rychlý rozvoj precizního zemědělství a současně na nedostatek času a možností zemědělců nové technologie poznávat.

Jedním z hlavních výsledků projektu je sada pěti bezplatných online kurzů zaměřených na základy precizního zemědělství, precizní polní zemědělství, robotiku, zpracování dat a umělou inteligenci a precizní vinohradnictví.

Český tým připravil kurz Zpracování dat a umělá inteligence v zemědělství, ve kterém se účastníci seznamují například se satelitními snímky Sentinel-2, českým LPIS, senzory a meteostanicemi nebo možnostmi využití AI při rozhodování agronoma.

Kurzy jsou dostupné zdarma a úspěšní absolventi mohou získat certifikát Precision Farming Specialist.

eduAgrihub: vzdělávání pro zemědělství budoucnosti

Na téma praktického vzdělávání navázal Jan Macura z WirelessInfo, který představil platformu eduAgrihub.

Její vznik vychází ze zkušenosti, že v evropských a národních projektech vzniká velké množství kvalitních kurzů, návodů a vzdělávacích materiálů, které se ale po skončení projektu často obtížně hledají nebo přestávají být využívány.

eduAgrihub je proto postupně soustřeďuje na jednom místě a propojuje volně dostupné vzdělávací materiály s odbornými kurzy a přípravou na profesní kvalifikace v oblasti precizního zemědělství.

Představeny byly čtyři profesní kvalifikace – mechanizátor, agronom, technik pro zpracování dat a zemědělský poradce pro precizní zemědělství. První přípravný kurz pro techniky zpracování dat již proběhl na jaře 2026 a další vzdělávací aktivity se připravují.

AGRITECH: kdo propojí zemědělství, technologie a management?

Vzdělávací část pokračovala projektem AGRITECH, který představil Petr Uhlíř z WirelessInfo.

Projekt reaguje na situaci, kdy zemědělské podniky mají k dispozici stále více digitálních technologií, ale potřebují také člověka, který se v nich dokáže orientovat, posoudit jejich přínos a propojit je s každodenním fungováním podniku.

Jedním z hlavních výsledků je proto nový profesní profil AgriTech Managera. Nemá být specialistou na každou jednotlivou technologii, ale člověkem, který rozumí zemědělství, technologiím i managementu natolik, aby dokázal poznat potřeby farmy, vybrat vhodné řešení a spolupracovat s odborníky na jeho zavedení.

Připravovaný vzdělávací program proto propojuje senzory, IoT, drony, umělou inteligenci a GIS s projektovým a finančním řízením, leadershipem, legislativou, udržitelností a řízením změn. Důraz je přitom kladen na praktické případové studie a modelové situace z reálného zemědělského prostředí.

PLUS Change: jak má vypadat krajina budoucnosti?

Od technologií a vzdělávání se program posunul k širším otázkám využívání krajiny. Prof. Julia Leventon z CzechGlobe představila projekt PLUS Change, který propojuje klima, biologickou rozmanitost a potřeby společnosti.

Projekt pracuje ve 12 pilotních oblastech napříč Evropou a hledá způsoby, jak obecné cíle udržitelnosti převést do konkrétních podmínek jednotlivých regionů.

Zajímavým nástrojem jsou velké ilustrace budoucí krajiny, nad kterými mohou místní obyvatelé, zemědělci a další aktéři diskutovat o tom, co by ve svém regionu chtěli, co považují za realistické a co by naopak nefungovalo. Nejde tedy o předložení jedné „správné“ představy budoucnosti, ale o hledání rovnováhy mezi zemědělstvím, přírodou a dalšími potřebami společnosti.

Prezentace zároveň upozornila, že překážkou změn nemusí být pouze ochota samotných zemědělců. Velkou roli hraje také nastavení pravidel, dotací a veřejných politik a schopnost místních samospráv přenést obecné cíle do konkrétního území.

BioClima: klima a biodiverzitu musíme sledovat společně

Závěr workshopu patřil projektu BioClima a dvěma navazujícím prezentacím.

Tomáš Mildorf ze Západočeské univerzity v Plzni nejprve představil BioClima jako celek. Projekt vychází z myšlenky, že klimatickou změnu a úbytek biodiverzity nelze řešit odděleně. Vytváří proto harmonizované monitorovací systémy pro Evropu a Čínu a propojuje dálkový průzkum Země, terénní měření a modely využívající umělou inteligenci. Do projektu je zapojeno 37 partnerů a evropskou část koordinuje Západočeská univerzita v Plzni.

BioClima sleduje například vodu a sucho, povodňové a erozní riziko, mokřady, stav lesů a dalších ekosystémů, stres vegetace nebo strukturu a propojení jednotlivých biotopů.

Český pilot BioClima: krajina jako živá laboratoř

Na obecné představení projektu navázala Šárka Horáková z Plan4all českým pilotem BioClima v okolí Matějova na Vysočině.

Na relativně malém území se zde potkává les obnovující se po kůrovcové kalamitě, ovocný sad, louky, pole, rybník i mokřadní vegetace. Díky tomu lze na jednom místě sledovat, jak různé části krajiny reagují na sucho, vysoké teploty, mráz a další klimatické výkyvy.

Krajina je monitorována doslova „od vesmíru až pod zem“ – pomocí satelitních dat, leteckého snímkování a dronů, meteorologických měření, botanického monitoringu, čidel půdní vlhkosti a teploty i laboratorních analýz půdy.

První pozorování již existují, skutečná hodnota pilotu ale spočívá v dlouhodobém opakování stejných měření. Cílem není rychlý verdikt, ale data, podle kterých půjde lépe rozhodovat o budoucnosti krajiny.

Různé projekty, společný cíl

Ačkoli workshop představil projekty zaměřené na velmi různá témata, během celého odpoledne se opakovala společná myšlenka: technologie samy o sobě nestačí.

Data mají hodnotu tehdy, když je dokážeme využít při rozhodování. Umělá inteligence potřebuje kvalitní podklady a lidskou kontrolu. Moderní zemědělské technologie potřebují lidi, kteří jim rozumějí. A změny v krajině mají šanci fungovat tehdy, když se při jejich plánování propojí vědecké poznatky se zkušenostmi zemědělců, obcí a lidí, kteří v daném území žijí a pracují.

Právě propojení výzkumu, evropských projektů, vzdělávání a praktických potřeb českého zemědělství a venkova bylo hlavní myšlenkou workshopu Venkov budoucnosti.

Program zakončila společná diskuse a networking, které nabídly prostor pro otázky, výměnu zkušeností, navazování kontaktů i debatu o možnostech další spolupráce.

Děkujeme všem účastníkům, prezentujícím a partnerům za účast, podnětnou diskusi a příjemné společné setkání na Zemi živitelce 2026. Těšíme se na další spolupráci a na pokračování představených aktivit v českých regionech.

Prezentace z workshopu ke stažení v PDF

  • PoliRuralPlus – Digitální venkov a umělá inteligence v praxi
  • Data4Food2030 – Data jako základ moderního zemědělství
  • AGRI-DIGITAL GROWTH – Digitální technologie mění zemědělství – jste připraveni?
  • eduAgrihub – Vzdělávání pro zemědělství budoucnosti
  • AGRITECH – Technologie pro efektivnější a udržitelné zemědělství
  • PLUS Change – Krajina budoucnosti
  • BioClima – Krajina pod dohledem: moderní monitoring pro zemědělství a přírodu
  • BioClima – český pilot na Vysočině